Evropská komise zveřejnila návrh nařízení v přenesené pravomoci, kterým se mění přílohy I a V nařízení (EU) č. 649/2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek. Přestože je návrh zaměřen především na pravidla mezinárodního obchodu, jeho dopady přesahují oblast zahraničního obchodu a budou zajímat také provozovatele průmyslových zařízení se zvýšenou mírou rizika, výrobce chemických látek, společnosti podléhající režimu Seveso, provozovatele skladů nebezpečných látek i odborníky na bezpečnost práce a procesní bezpečnost.
Navrhovaná novela reaguje na vývoj evropské chemické legislativy, rozhodnutí podle nařízení REACH, legislativy pro přípravky na ochranu rostlin a biocidní přípravky i na závěry Rotterdamské a Stockholmské úmluvy. Evropská komise tím plní povinnost každoročně aktualizovat seznam nebezpečných chemických látek podle vývoje evropské i mezinárodní legislativy.
Posilování prevence při mezinárodním obchodu s nebezpečnými látkami
Nařízení (EU) č. 649/2012 představuje evropskou implementaci Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího informovaného souhlasu (PIC – Prior Informed Consent). Jeho cílem je zabránit tomu, aby byly do třetích zemí vyváženy chemické látky, jejichž používání je v Evropské unii zakázáno nebo významně omezeno, aniž by o jejich rizicích měl dovážející stát dostatečné informace.
Zařazení látky do přílohy I znamená vznik povinnosti oznámit plánovaný vývoz, případně získat předchozí výslovný souhlas dovážející země. Pokud bude chemická látka zařazena do přílohy V, bude její vývoz z Evropské unie zakázán.
Přibývají nové pesticidy i průmyslové chemikálie
Návrh rozšiřuje přílohu I o desítky látek, jejichž používání bylo v Evropské unii zakázáno nebo významně omezeno.
Mezi nejvýznamnější nově zařazené chemické látky patří například:
- flufenacet,
- acibenzolar-S-methyl,
- MBIT (2-methyl-1,2-benzisothiazol-3(2H)-one),
- kyselina boritá,
- oxid boritý,
- tetraboritan disodný a další borité sloučeniny,
- chroman olovnatý,
- bisfenol A,
- diisohexylftalát,
- dicyklohexylftalát,
- 2-methoxyethanol,
- 2-ethoxyethanol,
- N-methyl-2-pyrrolidon,
- N,N-dimethylformamid,
- N,N-dimethylacetamid,
- několik sloučenin kobaltu,
- speciální keramická vlákna a další průmyslové chemické látky.
Řada těchto látek byla zařazena na základě skutečnosti, že jsou klasifikovány jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci, případně představují významné riziko pro zdraví lidí nebo životní prostředí. Evropská komise přitom vychází z rozhodnutí přijatých podle nařízení REACH, CLP, legislativy pro biocidní přípravky i přípravky na ochranu rostlin.
Co je důležité z pohledu bezpečnosti průmyslových zařízení?
Pro čtenáře portálu technicka-zarizeni.cz je podstatné, že návrh nepřináší pouze administrativní změny při vývozu chemických látek. Potvrzuje dlouhodobý trend zpřísňování evropské regulace nebezpečných chemických látek používaných v průmyslových provozech.
To může mít dopad zejména na:
- výrobce chemických látek,
- provozovatele chemických a petrochemických závodů,
- společnosti podléhající směrnici Seveso III,
- provozovatele skladů nebezpečných látek,
- výrobce nátěrových hmot, plastů a kompozitních materiálů,
- podniky využívající biocidy nebo speciální průmyslové chemikálie,
- osoby odpovědné za procesní bezpečnost, HSE a řízení chemických rizik.
Z praktického hlediska lze očekávat, že bude nutné průběžně aktualizovat interní seznamy používaných chemických látek, bezpečnostní dokumentaci, hodnocení rizik, havarijní plány i postupy při dovozu a vývozu chemických látek mimo Evropskou unii.
Chroman olovnatý a další látky pod drobnohledem
Za pozornost stojí zejména chroman olovnatý (lead chromate). Komise uvádí, že jde o látku vzbuzující mimořádné obavy (SVHC) podle nařízení REACH. Protože pro její průmyslové použití není v současnosti uděleno žádné povolení, navrhuje její zařazení mezi látky podléhající přísnému omezení i pro profesionální použití. Současně dochází k úpravě dosavadního zápisu „olovo a jeho sloučeniny“, aby byl chroman olovnatý evidován samostatně.
Stockholm rozšiřuje seznam perzistentních organických polutantů
Další významná část návrhu vychází z rozhodnutí přijatých na konferenci smluvních stran Stockholmské úmluvy.
Do seznamu látek, jejichž vývoz bude zakázán, mají být nově zařazeny:
- chlorpyrifos,
- chlorované parafiny se středně dlouhým řetězcem (MCCPs),
- dlouhořetězcové perfluorkarboxylové kyseliny (PFCA), jejich soli a příbuzné sloučeniny.
Současně dochází k aktualizaci ustanovení týkajících se PFOS tak, aby odpovídala aktuálnímu znění evropského nařízení o perzistentních organických polutantech (POPs).
Dopad na řízení chemických rizik
Přestože novela neukládá nové povinnosti při samotném provozu technologických zařízení, představuje další krok v systematickém omezování používání nejrizikovějších chemických látek.
Pro podniky to znamená zejména:
- průběžně sledovat změny evropské chemické legislativy,
- ověřovat, zda používané chemické látky nepodléhají novým omezením,
- aktualizovat bezpečnostní listy a interní chemickou dokumentaci,
- přizpůsobovat systémy řízení chemických rizik požadavkům evropské legislativy,
- věnovat zvýšenou pozornost dovozu a vývozu chemických látek mimo EU.
Tyto změny mohou mít význam i pro projektování nových technologických celků, výběr náhradních chemických látek nebo rozhodování o modernizaci výrobních procesů.
Kdy mají nová pravidla začít platit?
Návrh počítá s tím, že nové nařízení vstoupí v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Použitelnost je navržena od data odpovídajícího dvěma měsícům po nabytí účinnosti, nejdříve však od 1. dubna 2027, aby měli výrobci, dovozci, vývozci i členské státy dostatek času na přípravu.
Navrhovaná novela nařízení (EU) č. 649/2012 potvrzuje dlouhodobý směr evropské chemické politiky – důslednější regulaci látek představujících významná zdravotní a environmentální rizika. Pro provozovatele průmyslových zařízení se zvýšenou mírou rizika nejde pouze o změnu pravidel mezinárodního obchodu, ale také o další impuls k pravidelnému přehodnocování používaných chemických látek, aktualizaci bezpečnostní dokumentace a posilování systémů řízení chemických a procesních rizik. Z pohledu bezpečnosti provozu tak návrh představuje další krok k omezení používání látek s nejvyšším rizikovým profilem v evropském průmyslu.
